Horní Bradlo a jeho okolí patří mezi oblíbená rekreační místa Železných hor. Najdeme ho na řece Chrudimce a o jeho důležitosti pro turisty a rekreanty svědčí řada prvků. Za prvé - je to křižovatka turistických cest, kde se setkávají trasy všech barev, za druhé - zde najdeme mnoho rekreačních objektů, které jsou nenásilně včleněny do lesnaté krajiny. Osada, jejíž nedílnou součástí je také Dolní Bradlo, je poprvé připomínána roku 1329. V roce 1867 zde zahájila činnost bradelská sklárna, která z počátku vyráběla pouze surové sklo a měla 8 pánví. Později se výrobní sortiment rozšířil o nejrůznější sklářské výrobky a zůstala v provozu (několikrát přerušeném a znovu obnoveném) až do roku 1944. Po válce na tradici sklárny navázala výroba vánočních ozdob, která trvá dodnes. Nad obcí byla koncem 19. století postavena kaple Panny Marie v pseudogotickém slohu, ve které je umístěna mimo jiné také hrobka sklářské rodiny Rücklů.

Jižně od Bradla je na návrší obec Lipka. Zde najdeme zbytky tvrze, kterou v 16. století přestavěl Jan Kustoš. Rodinná hrobka pánů Kustošů z Lipky, kteří byli ochránci českých bratří, se nachází jihozápadně od bývalé tvrze. Mezi tvrzí a hrobkou je jedna z nejstarších lip na Chrudimsku stará přes 600 let (obvod kmene 840 cm). Zachovala se zde také malá část českobratrského hřbitova.

Již koncem 19. století se objevila v lesním hospodářském plánu zmínka o vyloučení pravidelné hospodářské činnosti v části lesa, aby mohl být porost ponechán vlastnímu osudu.
To byl počátek dnešní přírodní rezervace Polom, která uchovává ukázku původního pralesového charakteru lesa v Železných horách. Tato unikátní lokalita se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od Horního Bradla v nadmořské výšce 530 - 620 m n. m. a je jednou z nejvzácnějších ve zdejší CHKO. Jelikož se jedná pouze o fragment původní přírody, v současnosti je nutné chránit oblast před nálety smrku a ochraňovat původní listnaté druhy dřevin. Prales má dvě části - Velký Polom (15,56 ha) a Malý Polom (2,27 ha) a v jeho dnešním složení je na ústupu jedle a zmlazuje se buk a javor klen. Jedna z největších jedlí - "Stará královna" vysoká 46 m při obvodu kmene 580 cm uschla a roku 1903 byla skácena ve stáří přes 300 let. V pralese se také vyskytuje mnoho zajímavých, často již i vzácných druhů hub, rostlin a živočichů, kteří si rozhodně zaslouží šetrnost ze strany návštěvníků - Velkým Polomem totiž prochází zeleně značená turistická trasa z Horního Bradla do Trhové Kamenice.

Pod názvem Polom se však neskrývá pouze stejnojmenná přírodní rezervace, ale celý les mezi Bradlem, Velkou Střítěží, Křemenicí a řekou Chrudimkou. Jeho nejvyšší bod vystupuje do nadmořské výšky 649 m n. m.

Vesnička Modletín leží v jedné z nejkrásnějších oblastí Železných hor. První písemná zmínka o Modletínu pochází z roku 1513, kdy tuto ves společně s tvrzí v nedaleké Lipce koupil Jindřich Sobek z Kornic. Název osady pochází od osobního jména Modlata, které mělo ve tvaru "Modletin" vlastnický význam "Modlatův "(dvůr).
Uvnitř obce stojí na místě původní dřevěné kaple barokní kostel sv. Anny z konce 17. století a novodobá dřevěná zvonice. Vodě ze studánky u kostela byl připisován léčivý účinek, proto tu stávaly malé lázně. Z historických pramenů vyplývá, že v 17. století v Modletíně stála tvrz a později také lovecký zámeček. Škola byla v Modletíně založena v červnu 1789, později poskytoval prostory škole také místní zámeček.
V Hostětínkách byla v 18. století postavena a otevřena Adlerova huť a sklárna. Její existenci dodnes připomíná řada pomístních názvů v katastru obce. Voda z rybníka "Stupníka" poháněla vodní kolo a stoupu za účelem roztloukání kamení dováženého od vesnice Křemenice. Hostětínské údolíčko bylo dříve složeno z řady rybníků a na potoce byly dvě pily, mlýn pod Rušinovem a výše zmíněný mlýn u rybníka Stupníka. Nad Modletínem stojí u vzrostlých modřínů pomníček s křížem a právě odtud se naskýtá překrásný pohled na panorama Železných hor. Plochý vrch kopce najdeme kousek na jihovýchod a dosahuje nadmořské výšky 640 m.

Dvě malé vesničky u jedněch z nejvyšších vrcholů Železných hor. O osadě Spálava pochází první zápis z roku 1556, kdy náležela k panství Nový Studenec. V obci roste na návsi památná lípa velkolistá s obvodem kmene 540 cm. Traduje se, že byla vysazena na oslavu vítězství Jiřího z Poděbrad nad Matyášem Korvínem roku 1469 u Uhrova. U lípy stojí také malá dřevěná zvonička a litinový křížek s letopočtem 1887, v obou obcích si můžeme prohlédnout i další prvky lidové architektury. U Chloumku pramení Blatnický potok, který svým tokem vytváří pozoruhodně hluboké a strmé údolí.
Vrchol Spálava (663 m n. m.) u výše zmíněné stejnojmenné vesničky leží na hlavním hřbetu Železných hor a je jejich druhým nejvyšším kopcem. Ve středověku sloužil vrchol jako "strážní varta" Liběcké stezky, krásný výhled daleko do kraje využil později v 19. století F.L.Rieger ke stavbě pravděpodobně dřevěné rozhledny, která není dochována. Název Spálava by mohl být odvozen od "Spálené hory" v souvislosti se zapalováním signálních ohňů na Liběcké stezce. První písemná zmínka o vrcholu pochází již z let 1146-1148. Jižně od Spálavy se nachází několik "mrazových srubů" vysokých až 10 metrů.
Na vrchol vede zelená turistická značka z Libice nad Doubravou (5 km) a z Modletína (3 km) a žlutá turistická značka z Horního Bradla (4 km).
Aby vesničce Chloumek nebylo líto, že obec Spálava má svůj kopec, také Chloumek leží pod plochým vrškem jen o málo nižším než Spálava. Pracovně tomu kopci říkám U Chloumku (661 m n. m.) a patří k nejvýše položeným místům v Železných horách. K vrcholu nevede žádná cesta, je zvýrazněn pouze triangulačními tyčemi a prochází přes něj vedení vysokého napětí. Severovýchodně pod vrškem stojí v poli osamocený strom. Výled je odtud zejména na Hlinecko s kulisou Žďárských vrchů, jinak je omezen přilehlými lesy.

Ještě před tím, než se Chrudimka změní v jezerní nádrž, najdeme nad jejím levým břehem vesničku Klokočov, která rozhodně stojí za návštěvu. Na místě bývalé tvrze je tu dnes barokní zámeček z 18. století s mansardovou střechou, upravený ve století dvacátém, ale hlavně tu stojí památný strom - Královská lípa v Klokočově. Již ve 14. století to byl údajně statný strom a prý pod ním odpočíval i Karel IV. Stáří lípy se odhaduje na tisíc let a pro její zachování bylo a je nutné dělat některé ochranné zásahy. Strom byl ošetřen již v roce 1935, v roce 1989 dutina vyhořela a v roce 1995 byl strom polámán silnou vichřicí. Přesto je dodnes s obvodem kmene 870 cm a výškou 19 m nejmohutnějším stromem Havlíčkobrodska.
V nedalekém Přemilově na druhém břehu Chrudimky roste další památný strom - jilm habrolistý. Dosahuje výšky 30 metrů a obvod jeho kmene je 403 cm. Strom vyniká svojí velikostí a stojí tu už 220 let.

Obec Rušinov se nachází na hlavním hřbetu Železných hor v blízkosti sečské vodní nádrže. První písemné zmínky jsou o ní z přelomu 14. a 15. století jako o Rusinově (Russynově) dvoře. V minulosti v Rušinově stávala i tvrz a kaple sv. Prokopa. Okolí osady dnes nabízí zejména pěkné rozhledy. Vhodné místo pro rozhled najdeme například severozápadně od obce na kótě 595 m n. m., jihovýchodně od obce dosahuje terén zalesněným vrchem Bučina nadmořské výšky 627 m.

Křemenice je malá obec u nejvyšších partií Železných hor. Na místě původní hájovny stojí památník rodiny Eisovy, která spolupracovala s partyzány.
U Křemenice najdeme také malou osadu Polom, prvně zmiňovanou v polovině 14. století. Lidé se zde dříve živili zejména těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí, jak tomu nasvědčuje také zasvědcení zdejšího kostela patronce uhlířů. Historie osady není příliš veselá. Při vpádu uherského krále Matyáše byla ves vypálena, mnohem později - v průběhu 2. světové války poskytovali zdejší lidé útočiště partyzánům, což mělo pro obyvatele také neblahé následky. Renesanční kostel sv. Kunhuty je z doby okolo r. 1600, barokní úprava byla provedena v 18. století a další oprava roku 1880. Areál je přístupný zvonicí s dřevěným patrem, v současnosti však celý objekt značně chátrá. Okolo je roubené ohrazení ze 17. století, za nímž se rozprostírá také hřbitov. Před zdí hřbitova stojí památník připomínající 2. světovou válku. Za pozornost stojí také několik pěkných původních stavení.

Severně od Horního Bradla a jihovýchodně od Bojanova najdeme u obce Krásné kopec dosahující nadmořské výšky 614 m. Ze tří stran je vrchol "obklíčen" korytem řeky Chrudimky, která u Seče prudce mění směr téměř o 180 stupňů. Od roku 1960 stojí na vršku mohutný televizní vysílač "Krásný" vysoký 182 metrů. Jeho špice tedy dosahuje nadmořské výšky 796 metrů a stává se tak nejvyšším bodem v Železných horách.
První zmínka o vsi Krásné pochází již z roku 1120 v souvislosti se založením vilémovského kláštera. Z původního kostela postaveného počátkem 18. století zůstal zachován pouze oltář sv. Anny, který je umístěn v Bojanově. Ze sakrálních staveb zde najdeme dřevěnou zvoničku a kamenný křížek. Ve vsi zůstalo dochováno několik původních zděných usedlostí i zajímavé zděné domky se samostatnými výměnky a zdobenými fasádami.
Asi 1 km východně od vysílače najdeme přírodní památku Vršovská olšina - lesní porost na prameništích s výskytem bledule jarní.