Město Slatiňany leží na řece Chrudimce za severní hranicí Železných hor. První zmínka o obci pochází z roku 1294. Z historických a kulturních památek je nejvýznanější původně renesanční zámek ze 16. století. Koncem 18. století byl upraven a v 19. století rozšířen a novogoticky přestavěn. Uvnitř najdeme hippologické muzeum, které je veřejnosti přístupné i s průvodcem. V zámeckém parku založeném na počátku 19. století v anglickém stylu na ploše 16 ha je bohatá sbírka dřevin. Gotický kostel sv. Martina z konce 14. století byl regotizován koncem 19. století dle návrhu Fr. Schromanze. Na Vrchlického návrší nad třešňovým sadem připomíná zdejší pobyt tohoto básníka pamětní deska od O. Španihela. Ve městě se také nalézá hřebčín s chovem starokladrubského vraníka. Město je dějištěm filmu "Smrt v sedle" a TV seriálu "Dobrá voda".
V místní části Škvorád najdeme skalní výchozy pískovců, které jsou známým cvičným horolezeckým terénem.

Lesní návrší u Slatiňan v jehož okolí se nacházejí vycházková místa se zajímavostmi jako jsou například zbytky vyhlídkové věže Chlum nebo miniatura středověkého hradu zvaného Kočičí hrádek, který nechala postavit kněžna Vilemína Auersperková v letech 1898-1901 a dodnes láká hlavně rodiny s dětmi. Od roku 1998 tudy prochází krátká naučná stezka ze zámeckého parku ve Slatiňanech.

Hrad byl založen ve 14. století na skalnatém ostrohu nad Markovickým potokem. Pro svoji malou velikost byl od 15. století nazýván zdrobnělinou - Rabštějnek. Hrad asi nejdelší dobu vlastnili vladykové erbovního znamení dvou ryb, větev užívající predikátu z Orle. V 16. století byl však hrad již pustý. Z mohutné obvodové hradby téměř vejčitého půdorysu je zachována zejména západní část s romantickým palácem se zbytky sgrafit. V severní části vyčnívá vysoký střep z půlkruhové bašty a v jihovýchodní části můžeme vidět část zdiva čtverhranné věže. Na severovýchodě lze rozeznat zbytky hradby.
Pod zříceninou hrádku je Rabštejnská rokle z níž vystupují skalky ordovických křemenců.

Obec leží na severním okraji Železných hor nedaleko Slatiňan. Západně od Rabštejnské Lhoty stojí zřícenina hrádku Rabštejn, východně od obce byl - dnes již necitlivou těžbou zničený - "Čertův hrádek", který tvořila řada křemencových skalek a bloků.
V okolí se těží pískovec, na jihovýchodě se nachází unikátní území chráněné jako přírodní památka Na skalách.
Tato přírodní památka je důležitou geologickou lokalitou - je zde zachován projev mořské transgrese z doby druhohorního křídového moře. Na křemencové podloží, které je ordovického prvohorního stáří, zde nasedají křídové cenomanské pískovce. Rozhraní těchto dvou geologických epoch vzdálených od sebe asi 200 milionů let je zde velmi ostré a dobře patrné. V křemencovém lůmku na severovýchodním okraji můžeme vidět valouny křemene opracované příbojem svrchnokřídového moře. V těchto místech bylo totiž mořské pobřeží.
V současnosti je lokalita porostlá nálety dřevin s převahou původních druhů. Pozůstatkem po pasteveckém hospodaření jsou mohutné exempláře jalovce obecného.

Přírodní památka Hrobka - to je lokalita s výskytem suchomilné květeny (divizna, smolnička aj.). Nachází se asi 2 km jižně od Slatiňan poblíž obce Svídnice, kde najdeme památný strom - jalovec obecný. Ve Svídnici byla v letech 1714-1861 v provozu papírna - nyní Horní mlýn.

Bítovany leží za severní hranicí Železných hor. V obci stojí původně gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. století.

U Bítovan je vyhlášena přírodní památka Farář: Chráněné území bylo původně vyhlášeno k ochraně naleziště kotvice plovoucí. Její existence po vyhrnutí rybníka nebyla potvrzena. Stráně nad rybníkem jsou unikátní geologickou lokalitou (slepence s jílovitými pískovci s uhelnými proplástky a vlastní kvádrové pískovce).

Žumberk - malebná obec u stejnojmenné hradní zříceniny nad potokem Ležákem je od roku 1487 uváděna jako městečko. Stojí tu původně gotický kostel Všech svatých prvně doložen ve 14. století, který uvnitř skrývá původní stavební detaily. V roce 1782 byl zcela přestavěn, věž byla obnovena v roce 1789 a roku 1880 byl celý kostel upraven pseudorománsky a pseudogoticky. U kostela na sebe dřevěným patrem s cibulovou střechou upozorňuje jinak zděná zvonice. Na návsi je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.
Žumberk působí na návštěvníka velice příjemně - členitá krajina, zřícenina přímo v obci, pěkně upravená stavení, zatopené lomy na žulu - to vše dělá Žumberk a celou tuto část Železných hor jedinečnou.
V okolí zvyšují terénní členitost četné lomy na červenou "žumberskou žulu", východně od obce najdeme několik rybníků.

Také rybníky Malá a Velká Straka jsou zajímavé přírodní lokality. Vyznačují se rašelinnými okraji porostlými rákosinami a vzácnou květenou.

Hrad vznikl na přelomu 12. a 13. století na skalním ostrohu nad potokem Ležákem. Za Václava Záruby z Hustířan byl roku 1590 přestavěn na pětiúhelníkovém půdoryse. Od 18. století hrad již ztrácel na původní funkci panského sídla a stal se zřejmě nanejvýš místem hospodářské správy. V druhé polovině 18. století je již udáván jako velmi zborcený, i když stále obývaný (až do roku 1770). Počátkem 19. století zintenzivnilo rozebírání zdiva hradu, které se použilo zejména pro stavby v Lukavici a pro místní školu.
Zachována je část vnějšího obvodového zdiva paláce a zdi hradeb. Pozorný pozorovatel si všimne také skrovných zbytků sgrafitové výzdoby. V letech 1926 až 1948 byl v majetku KČT, který provedl nejnutnější zajišťovací práce. Na hrad vhodně navazuje dvůr, kostel a městečko.