Východištěm do nejvýchodnější části Železných hor je město Skuteč. Železné hory zde díky svému složení daly podnět k velkému rozvoji kamenoprůmyslu. Ten sice již dávno nedosahuje původního rozsahu, ale významně ovlivnil celou oblast.
V dnešní Skutči návštěvníka zaujmou zejména četné historické památky: novogotická radnice na náměstí, mariánský sloup z 18. století později doplněn o sochy sv. Floriána, Václava, Ludmily a Josefa, původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století s mimořádně hodnotným interiérem, původně gotický kostel Božího těla ze 14. století, Městské muzeum a galerie a další pozoruhodné stavby. Zkrátka ve Skutči nepřijdou ani milovníci roubených domků - jistě je zaujme Tomáškův dům čp. 508.
Památník hudebního skladatele Vítězslava Nováka je v domě na náměstí, kde bydlel a roku 1949 zemřel. Každoročně je v červenci pořádán hudební festival "Novákova Skuteč". Mezi další významné rodáky patří hudební skladatel Václav Jan Tomášek (1774 - 1850). Pamětní desky zde má také František Jaroslav Rubeš (1814 - 1853), který zde působil jako soudce a je pohřben na místním hřbotově.
Okolí Skutče je bohaté na opuštěné žulové lomy s jezírky, které lákají k pěším výletům.

Obec je obklopena velkým množstvím dnes již většinou opuštěných a zatopených lomů na kámen, které dotvářejí krajinu velké části Skutečska.
Ve směru na Skuteč se rozprostírají upolínové, bažinaté louky s bohatým výskytem vzácných rostlin a významnými hnízdišti ptactva.

Stará obec (písemná zmínka z 11. století) pod Kosteleckou Hůrou, jejíž dominantu vytváří původně gotický kostel sv. Havla ze 14. století s renesanční lodí a věží.
V minulosti byly v okolí Kostelce prováděny pokusy o těžbu křídového uhlí. Jižně od Kostelce, ve směru na Kvasín, můžeme najít pro Skutečsko charakteristické rozptýlené balvany - "Hrobky", při železniční trati Chrudim - Hlinsko se v rozsedlině nachází mělká, mírně úpadnicová jeskyně tzv. "Partyzánka", která za 2. světové války poskytovala úkryt partyzánům. V úbočí Kostelecké hůry byly popsány jeskyně Drábka a Čertova, dnes jsou však již zaniklé.

U Miřetic vytváří krajinnou dominantu této části Žumberecké pahorkatiny soustava tří velkých rybníků (Žďár, Hořička, Petráň). Nad rybníkem Hořička vystupuje do nadmořské výšky 385 m stejnojmenný vrchol.
Za zmínku stojí Miřetická kaplička uvnitř vyzdobená malbami. Kapličku nechal podle pověsti postavit člověk, který onemocněl malomocenstvím. Za své uzdravení se modlil k Bohu a slíbil, že pokud se uzdraví, nechá zde postavit kapli. Jedna z maleb uvnitř kaple zobrazuje podávání jídla malomocnému.
U Miřetic můžeme najít ještě několik menších rybníků, z nichž nejvýznamnější je rybník Kovárenský se slatinnou loukou, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin (např. svízel severní).
U rybníku Žďár byla u Podbošovského mlýna v 19. století postavena kovárna s klenutým loubím. Asi 1 km severně odtud se u lesa nachází osada Smrček. Prochází jí zelená turistická značka, která nás zavede také ke kostelíku sv. Anny. Ten původně pochází ze 14. století, byl však barokně upraven. Hlavní oltář je trojkřídlý s letopočtem 1699.

Bývalá osada kameníků, kde byla ukrývána radiostanice Libuše londýnské parašutistické skupiny Silver A. Za heidrichiády byla osada 24. 6. 1942 vypálena, domy srovnány se zemí, dospělí byli zastřeleni na Zámečku v Pardubicích, děti odvezeny do plynových komor koncentračních táborů. Místo je pietně upraveno a jeho součástí je památník odboje proti fašismu.

Obec Tisovec je prvě zmiňována roku 1545 a své jméno získala od původní lesní kultury tisů. Zástavbu vsi tvoří několik místních částí zasazených do členitého terénu a obklopených lesy.

Obec je od konce 19. století známa zejména jako železniční křižovatka tratí Hlinsko - Chrudim a Hlinsko - Svitavy.

V uplynulých stoletích se v okolí Včelákova dobývala železná ruda, barevné kovy i stříbro, historie obce je tedy těsně spjata s hornictvím. Dodnes se zachovaly haldy červenavých hutních strusek a ústí šachet.
Včelákov se připomíná již roku 1349 a jeho dominantou je pozdně klasicistní kostel sv. Máří Magdaleny z let 1844-1848. Uvnitř se nacházejí hodnotné obrazy vídeňského malíře Schmidta a fresky faráře Kohela z roku 1929. Dále v obci můžeme nalézt barokní faru a cennou plastiku sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Před školou je situován památník ležáckých dětí, které zdejší školu navštěvovaly.
Ke Včelákovu patří ještě místní části Bystřice, Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, Střítěž a Vyhnánov. Ve Včelákově a jeho místních částech zůstala dochována i původní roubená architektura. Za pozornost stojí zejména vodní mlýn čp. 11 ve Střítěži. O obci Dolní Babákov je první zmínka z roku 1713. Obec má několik zajímavostí: - škola vznikla využitím budovy zámečku z roku 1890 a bývalá barokní kaple z 19. století byla přestavěna v obytné stavení - průčelí zdobí reliéf sv. Eustacha z roku 1729.
Bystřice vznikla v polovině 16. století jako osada pro zaměstnance hutí. Ves v romantickém zákoutí nad potokem Bystřičkou je zajímavá také dochovanou původní zástavbou s řadou roubených chalup.

Severně od Včelákova můžeme najít řadu botanicky zajímavých míst, mezi které patří i mokrá lesní louka s bohatým výskytem vzácných rostlin u Čekova a slatinná louka u rybníka poblíž Švihova.