Jedním z center východní části Železných hor jsou Nasavrky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. V renesančním zámku původně ze ze 17. století, naposledy opraveném v letech 1995-97, probíhají různé kulturní akce. V opravené budově bývalé včelařské školy na náměstí sídlí Správa CHKO Železné hory. Původně gotický kostel sv. Jiljí opata byl barokně upraven v 18. století.
Přímo v obci je přírodní památka Kaštanka - sad jedlých kaštanů s prvními jedinci z roku 1776.
Každoročně jsou v Nasavrkách pořádány výstavy obrazů našich předních malířů - Nasavrcká paleta a Nasavrcké kulturní léto. Známé jsou také sportovní akce, především každoročně pořádaný Nasavrcký běh.
Chcete-li se rozhlédnout do kraje, můžete z Nasavrk vyjít na několik stovek metrů vzdálený vrch Ochoz (520 m n. m.), který najdete jihovýchodně od centra obce.
Nedaleko od Nasavrk, přímo na silnici č. 337 se nachází plochý vrchol Planina (564 m n. m.), odkud je také pěkný rozhled do okolí. Prochází tudy žlutá turistická trasa z Horního Bradla přes Hradiště do Chrudimi.
V blízkosti obce můžeme najít mnoho lokalit s výskytem vzácných druhů rostlin, některé z nich jsou vyhlášeny či navrženy na vyhlášení za přírodní památky. Jedná se například o:

přírodní památku V koutech, která byla vyhlášena již roku 1949. Předmětem ochrany je zejména rybníček zarostlý ďáblíkem bahenním a dalšími vlhkomilnými druhy rostlin.

Mezi Křižanovickou přehradou a Nasavrky se nachází pozoruhodné území se stopami dávného keltského osídlení. Dle dlouhodobých výzkumů a archeologických nálezů se jednalo o velmi významnou lokalitu (20 ha), jejíž existenci odborníci datují do 2. a 1. století př. n. l. Dvojité valy a příkopy v obci Hradiště jsou dnes jediným na pohled viditelným pozůstatkem keltského opevnění. Tyto valy byly v 18. a 19. století narušeny stavbou silnice, hřbitova a evangelického kostela. Přesto je tato lokalita archeologickým místem a jediným dosud známým keltským hradištěm ve východních Čechách. Keltové tak byli prokazatelně jedněmi z prvních trvale usídlených obyvatel Železných hor.
U Českých Lhotic, jen kousek cesty od Hradiště, byla v roce 2006 postavena krásná, volně přístupná rozhledna, v srpnu téhož roku byl poblíž rozhledny vztyčen také mírový sloup.
První písemná zmínka o osadách České Lhotice a Hradiště je z roku 1329. Dobovou událostí bylo v Hradišti v roce 1787 postavení a vysvěcení jedné z prvních evangelických modliteben v Čechách. Později byla v letech 1842 - 1847 postavena místo původní modlitebny dřevěné modlitebna zděná, kterou zde najdete i dnes.
Nejlépe vás všemi těmito i dalšími místy provede 9 km dlouhá Keltská stezka Železnými horami osazená informačními panely, která začíná v Nasavrkách u zámku.

Malá vesnička, v jejímž okolí rostou na několika místech památné duby. Ve zdejší myslivně žil v mládí skladatel Zdeněk Fibich.
V okolí obce najdeme vlhkou louku se vzácnou květenou. Lokalita je navržena na vyhlášení za přírodní památku. Směrem na Žumberk zpestřuje krajinu několik rybníků. Ty spolu s okolními bažinami tvoří významnou botanickou a ornitologickou lokalitu.

Za účelem energetického a vodohospodářského využití bylo v letech 1948-53 postaveno vodní dílo Křižanovice - Práčov. Přestože obě nádrže jsou od sebe vzdáleny několik km, teprve spolu tvoří celek. Výše proti proudu je větší Křižanovická přehrada, jejíž hráz je vysoká 28,5 m. Délka hráze je 137 m a šířka v koruně 6,6 m. Tato hráz zadržuje vodu o objemu 2 milióny metrů krychlových a v nadmořské výšce 405 metrů zabírá její hladina 110 hektarů.

Práčovská vyrovnávací nádrž zvaná někdy též Křižanovice II slouží pro vyrovnání špičky odtoků z Křižanovické přehrady a také jako odběrné místo pro skupinový vodovod Chrudim - Pardubice. Její zemní hráz je vysoká 17,5 m, dlouhá 210 m a hladina zadržované vody v nadmořské výšce 311 m zabírá plochu asi 6 hektarů.
Nedílnou součástí vyrovnávací nádrže je hydroelektrárna a vyrovnávací věž, kam se voda přivádí potrubím až z výše položené Křižanovické přehrady. Díky tomuto 3 km dlouhému přivaděči je dosaženo téměř 90 m energeticky využitelného spádu. Kapacita potrubí je 12 kubíků za sekundu a instalovaný výkon Francisovy turbíny činí 8 MW.
Také odtok z vlastní vyrovnávací nádrže je využit pro výrobu elektrické energie - průběžná elektrárna s Kaplanovou turbínou po levé straně přelivu má výkon 18 kW.

V úseku mezi Křižanovickou a Práčovskou přehradou vytvořila řeka Chrudimka v žulových horninách nasavrckého masivu hluboké údolí, které bylo pro svoji jedinečnost postupně začleňeno do dvou vyhlášených přírodních rezervací - PR Krkanka a PR Strádovské peklo. Krkanka je strmé skalní údolí Chrudimky s přirozenými lesními společenstvy a s bohatým výskytem velké škály rostlin a živočichů. V řece s kamenitým řečištěm lze spatřit množství zajímavých vodních organismů, najdeme zde také 3 metry vysoký vodopád při ústí potoka do Chrudimky. Údolí je přístupné zejména z pravého břehu po zelené a modré turistické trase.

Na PR Krkanka navazuje PR Strádovské peklo. Jedná se o pokračování skalnatého údolí táhnoucího se od Křižanovické přehrady. Rezervaci tvoří kaňon řeky Chrudimky a přilehlých přítoků. Území je charakteristické mnoha geomorfologickými jevy a zbytky přírodě blízkých lesních společenstev, na které je vázán výskyt mnoha ohrožených druhů organismů.
Geologické podloží tvoří horniny Nasavrckého plutonu, především žuly a malý zbytek gabra. Tvrdé horniny tak podnítily vznik mnoha geomorfologických útvarů. Půdy jsou mělké, slabě kyselé.
Lesní porosty tvoří suťové habrové javořiny a suťové lesy na extrémních stanovištích tvořené borovicí lesní, bukem lesním, javorem klenem a často jedlí bělokorou. V údolní nivě je vyvinuto společenstvo ptačincových olšin.
Bylinný podrost je značně narušen chovem mufloní zvěře. V plánu péče je zakotvena ochrana náletu a dosadba původních dřevin. Zároveň se předpokládá usměrnění chovu zvěře a jejího početního stavu.
Mnoho geomorfologických útvarů zde ještě doplňuje zřícenina hradu Strádov na vysokém skalním výchozu. Hrad byl založen ve 14. století rodem Lacemboků z Chlumu a do 15. století byl středem panství, od 16. stoleví je však pustý a neobydlený. Z nevelkého vnitřního hradu je zachován zejména severní oblouk hradby a zbytky obdélné věže v čele, z paláce na západní straně jen stopy základů. Mohutný příkop jej odděluje od rozlehlého předhradí s velkou skalní cisternou a klenutým sklípkem. Od plošiny je oddělen dalším příkopem; další příkop a val před ním, budovaný snad za husitských válek, zůstal nedokončen.
Území PR Strádovské peklo je součástí Slavické obory, která byla založena již ve 2. polovině 18. století knížetem Auerspergem na ploše 1183 ha a dnes představuje velice cennou krajinnou lokalitu. Obora v současnosti zabírá plochu 680 ha a kromě krásné jelení a mufloní zvěře tu najdeme kaštanové aleje, jedlé kaštany, skupiny vzrostlých dubů, několik rybníků a také výjimečné exempláře smrku. Zajímavostí je chov kladrubského vraníka uvnitř obory. Uvnitř obory jsou kromě PR Strádovské peklo i další zvláště chráněná území - například přírodní památka Boušovka.

Tuto přírodní památku tvoří rybník, ležící na náhorní rovině Slavické obory v nadmořské výšce 373 m. Přítok vody do rybníka zajišťují drobné lesní toky a srážková voda. Okrajové části rybníka jsou porostlé mokřadními typy společenstev, hladina je pokryta porosty růžové formy leknínu a dalších druhů vodních makrofyt.
Kromě leknínu bílého (v růžové formě) zde roste také například stulík žlutý, bublinatka jižní, blatouch bahenní ... Z živočichů stojí za zvláštní pozornost výskyt osmi druhů vážek, skokana skřehotavého a štíhlého, čolka obecného a ondatry pižmové. Podloží je tvořeno žulami železnohorského plutonu krytými mělkými glejovými půdami.

Obec obklopená lesy, ze které se nejsnáze dostaneme na vrchol Hrbokovských lesů. Jihozápadně od obce vytvořil potok Bylanka pozoruhodné hluboké údolí. To je díky dalším bystřinám vtékajícím do Bylanky ještě rozvětveno a vytváří tak velmi členitý terén.

Přes jeden z nejvyšších bodů Hrbokovských lesů vede červená turistická trasa z Vápenného Podola do Chrudimi. V blízkosti pramení Markovický potok a pravostrané přítoky Bylanky.

Obec leží při Licibořickém potoku. V obci stojí pozdně gotický kostel sv. Michala archanděla z 15. století, zbarokizovaný v 18. století. Uvnitř skrývá zbytky nástěnných maleb z 15. století. Barokně upravená zvonice u kostela byla původně pozdně gotická. U osady Podhořalka severovýchodně od Licibořic lze rozeznat pozůstatky prastarých rýžovišť zlata.