Největší přehradní nádrží v Železných horách je právě vodní nádrž Seč. Vybudována byla v letech 1925-34 a jejím účelem je zejména ochrana proti povodním a výroba elektrické energie, ale slouží také jako významné rekreační středisko celého Chrudimska a přilehlých oblastí - v létě se zde vystřídá až 50 tisíc rekreantů.
Zděná přehradní žulová hráz je 42 m vysoká a 165 metrů dlouhá. Objem nádrže činí přes 22 miliónů metrů krychlových a zadržovaná voda vytváří 7 km dlouhé jezero o ploše 220 hektarů v nadmořské výšce 490,5 m. Přehrada zatopila 4 mlýny, 4 pily, tírnu lnu, statek, hospodářskou budovu a 11 obytných domů. Kámen na stavbu se dopravoval lanovou dráhou z lomu pod Libkovem. Elektrárna o výkonu 3,04 MW je 1,3 km pod přehradou a voda je k ní přiváděna převážně unikátním dřevěným potrubím.
Vodní nádrž, jejíž hladinu zpestřuje také ostrov s lesíkem, je obklopena zalesněnými kopci, skalami se zříceninami hradů Oheb a Vidštejn, poli a loukami a přirozeně také velkým množstvím rekreačních objektů. V jedné ze skal je dokonce vybudován krátký tunel přivádějící silnici na korunu hráze...

V roce 1947 byla u osady Hořelec vybudována vyrovnávací nádrž Seč II, jejíž sypaná hráz je 10,6 m vysoká a 111 m dlouhá. Na její levou výpust je napojena malá vodní elektrárna o výkonu 60 kW.
Kousek proti proudu od téměř 37 m vysoké vyrovnávací věže, ční nad řeku skaliska, mimo jiné také pověstí opředená Markova skála tvořená rulami ohebského krystalinika.

Hrad Oheb je situován na vrcholku skalnatého rulového výběžku nad sečskou údolní nádrží. Rulový masív zde převyšuje hladinu nádrže o 78 m. Jméno hrad dostal podle řeky, která zde mění směr toku prudkým ohybem téměř o 180 stupňů. Také řeka Chrudimka se podle tohoto obybu dříve nazývala Ohebka.
Hrad je poprvé připomínán roku 1315, v první polovině 15. století byl v držení husitských hejtmanů, ve druhé se pak stal střediskem Trčků z Lípy. Ti sice hrad v 60. a 70. letech 15. století přestavěli, rozšířili a vybudovali modernější opevnění, koncem století byl však hrad opuštěn. Teprve ve 30. a 40. letech 19. století byly učiněny kroky ke zpřístupnění a zabezpečení zříceniny. Z hradu se zachovaly zbytky zdiva hradeb, polozasypaný příkop, část vstupní brány, dvě půlkruhové dělové bašty a jedna menší bašta s neobvyklým půdorysem.
Jen několik stovek metrů od Ohebu najdeme na druhém břehu řeky Chrudimky zbytky zříceniny drobného hrádku Vildštejn. Ten byl založen také ve 14. století, již v 15. století byl však pustý.

Svahy okolo zříceniny Oheb patří do stejnojmenné přírodní rezervace. Najdeme zde suťový les patřící k jilmovým bučinám s pestrým bylinným podrostem a bohatým výskytem měkkýšů. Mezi vzácné druhy vyskytující se v rezervaci patří slimáček horský, vřetenatka rovnoústá, závornatka křížatá, zuboústka sametová aj. Na jižních svazích hnízdil ještě roku 1945 sokol stěhovavý, dnes je zde k vidění poštolka obecná, vrána šedá a výjimečně výr velký a holub doupňák. Podloží je tvořeno rulami Ohebského krystalinika.

Obec, která dala jméno blízké vodní nádrži na Chrudimce se prvně připomíná roku 1318. Později měla statut městečka a jeden čas dokonce města. Dominantou náměstí je renesanční kostel sv. Vavřince, který byl přestavěn v 17. století. Zajímavý je také barokní kostel sv. Štěpána na místním hřbitově, odkud je i pěkný výhled po krajině Železných hor. Zdejší dvoukřídlý, patrový renesanční zámek byl postaven až na přelomu 16. a 17. století a zdobí ho výrazný portál z roku 1610. Kaplička při silnici jižně od obce připomíná, že se v těchto místech vykonávalo hrdelní právo. Roku 1850 se v Seči narodil významný fyzik Čeněk Strouhal, který je zde i pochován. Pamětní desku i s reliéfem najdeme na domě čp. 56 na náměstí. Vybudování přehrady v bezprostřední blízkosti obce s sebou přineslo nutnost vybudovat ubytovací kapacity pro velké množství rekreantů. Zejména v okolí vodní nádrže tudíž najdeme rekreační objekty nejrůznějších velikostí a architektury - od malých chatek po velké betonové hotely z 80. let 20. století.

Horní a Dolní Počátky leží pod severovýchodním svahem Kaňkových hor v údolí Počáteckého potoka v nadmořské výšce okolo 400 m. První písemná zmínka o nich pochází ze 14. století. Sídelní struktura obce tvoří téměř původní rozptýlenou potočnicovou skladbu. Údolí je vyplněno usazeninami s nápadným červenohnědým zabarvením půdy. Počátkem čtvrtohor bylo řečištěm pravěké Chrudimky, která protékala Hedvikovskou roklí a tvořila přítok Doubravy.
Pěkná krajina okolo Počátek inspirovala i malíře Jindřicha Pruchu, který zde vytvořil obraz Ptáčnice (1914).

Nad levým břehem vodní nádrže Seč leží obec Hoješín prvně připomínaná roku 1491. Najdeme zde rokokový zámeček z poloviny 18. století. Je to obdélná, přízemní stavba s dřevěnou věžičkou a členitou hlavní fasádou s rozeklaným štítem uprostřed. Na klenbě kaple je jednoduchá štuková výzdoba.
V obci je také židovský hřbitov a řada míst, odkud je pěkný výhled do kraje. Od roku 2005 stojí na kopci v 521 m n. m. JV od Hoješína komunikační stožár.

Než je řeka Chrudimka zpomalena v Sečské přehradě, protéká úzkým skalnatým údolím se strmými svahy místy porostlými přirozeným smíšeným lesem. Dramatičnost v těchto místech navíc dodává balvanité řečiště. Celá oblast tvoří významnou krajinářskou a geomorfologickou lokalitu s výskytem vzácných rostlin.

Tyto dvě vesničky leží nad levým břehem Chrudimky v nadmořské výšce okolo 530 m a prochází jimi silnice spojující Heřmanův Městec se Sečí.

V Hrbokově (první písemná zmínka z roku 1349) stojí původně gotický kostel sv. Václava přestavěn v 18. století s věží z 19. století. V okolí obce můžeme na louce najít početné krátery vytvořené v minulosti vojenskými střelami.

Rekreačně využívaná lokalita u Pekelských rybníků pod vrchem Bučina (606 m n. m.) může nabídnout ubytovací kapacity včetně autokempu, možnost koupání a pěších či cyklo výletů po okolí.
Soustava dvou Pekelských rybníků je významným rekreačním a rybářským centrem. Vedle toho slouží i jako zásobárna užitkové vody pro cementárnu v Prachovicích a má význam pro zmírnění následků velké vody. Obec Kraskov je prvně zmiňována v písemných pramenech roku 1499. Váže se k ní pobyt českých malířů Antonína Slavíčka (1905), Oldřicha Blažíčka (1911-14) a Jindřicha Pruchy (1908-14), který zde namaloval svůj nejrozměrnější obraz Kraskovská náves (1913).

Obec Bojanov leží v údolí řeky Chrudimky mezi Sečskou a Křižanovickou přehradou. Připomíná se již roku 1126 jako újezd bojanovský a náležel k vilémovskému klášteru. Ve 14. století byl prodán Jindřichovi z Lichtenburka, potom patřil k hradu Oheb a posléze byl připojen k Nasavrkům.
Vedle původně gotického kostela sv. Víta z roku 1349 obnoveného barokně roku 1730 stojí barokní zvonice s dřevěným bedněním. V kostele můžeme najít freskovou výzdobu, poblíž nás jistě zaujme pěkně opravená barokní fara a památná lípa.
V blízkosti Bojanova, v údolí potoka Dehetník, lze rozeznat opuštěné vápencové lomy a zbytky staré vápenky. V okolí byly nalezeny některé vzácnější minerály jako např. kolumbit, rhodonit a skapolit.
U Horního Bezděkova stěží přehlédnete areál textilního podniku Technolen Bojanov.

V okolí Bojanova a Horního Bezděkova bylo pro svoji vzácnost vyhlášeno několik lokalit přírodními památkami.

U Horního Bezděkova můžeme na louce najít prameniště s bohatým výskytem bledule jarní a dalších vzácných rostlin.