Obec na řece Chrudimce vznikla patrně okolo 13. století, po velkém požáru roku 1834 byla však nově vystavěna. Bývalo to přirozené správní a obchodní centrum této části Železných hor. Velký význam pro rozvoj trhovokamenicka mělo 16. století, kdy zde vznikají pivovary, hamry, mlýny, pily a rybníky pro chov ryb, východně od obce byly provozovány žulové lomy. Některé z nich jsou dnes zatopeny a tvoří významný a zajímavý krajinný prvek.
Na počátku 20. století byla v Kamenici zřízena sklárna a brusírna skla, kde se dnes vyrábějí vánoční ozdoby.
Ze stavebních památek stojí za zmínku zejména barokní kostel sv. Filipa a Jakuba, který dominuje horní části náměstí. Uvnitř kostela je uložen náhrobní kámen Beneše z Kocůrova z roku 1419. Fara u kostela vznikla přestavěním bývalé tvrze, dnes je uvnitř také muzeum Trhové Kamenice. V parčíku u kostela najdeme pomník K. V. Raise, připomínající jeho zdejší působení. Kašna se sochou J. Nepomuckého je z 19. století, před školou stojí památník obětem fašismu. Lidová architektura je zastoupena řadou roubených chalup a zděných klasicistních domků.
Pro turisty je Trhová Kamenice vhodným východiskem pro cestu do skanzenu Veselý Kopec a na vrchol Zubří. Nabízí také možnost ubytování v rekreačních zařízeních a sportovního vyžití pro cykloturisty a turisty. V zimě bývá při dostatku sněhu v provozu malý lyžařský vlek.
V okolí je soustředěno mnoho přírodních památek a rezervací (např. PP Buchtovka, PP Mlýnský rybník a rybník Rohlík, PR Strádovka, PR Hubský rybník, PR Zubří) což svědčí o vysoké přírodní hodnotě této krajiny.

Vrch Zubří je jedním z nejvyššch kopců v Železných horách. Opravdový vrchol je ukryt v lese, ale jeho bezprostřední okolí poskytuje krásné výhledy, o čemž se můžete přesvědčit ze zdejší rozhledny.
Při vrcholu stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého postavená roku 1704.
Na jihovýchodním svahu je situována osada Zubří, kde můžeme obdivovat celou řadu krásných roubených i zděných chaloupek. Jméno dostala podle zubrů, kteří zde dříve spásali planinu. Na místě dnešní osady, o které jsou první záznamy z roku 1547, původně stála vladycká tvrz se dvorem, pivovarem a vinopalnou. V roce 1709 byla tvrz přestavena na zámeček. Ten později vyhořel, zpustl a zanikl.

Na jižním svahu zuberského kopce je od roku 1990 vyhlášena přírodní rezervace Zubří. Jejím posláním je pomoci chránit smilkové a bezkolencové louky a přechodová rašeliniště, které bývaly dříve běžnou součástí krajiny. Na bohatý bylinný porost jsou vázány mnohé živočišné druhy. Území je ukázkou krajiny s rozptýlenou zelení a s prvky extenzivního hospodaření.
Podloží je značně pestré. Území leží na styku ohebského krystalinika, tvořeného rulami, a železnohorského plutonu, tvořeného žulami. Horniny a svahová expozice podnítily vznik mělkých chudých půd. V okolí mnoha pramenišť vznikla izolovaná rašeliniště a gleje.
Z rostlin se zde vyskytují například tolije bahenní, kruštík bahenní, řada druhů ostřic, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, rostlinné druhy přechodových rašelinišť, a mnoho dalších...
Z živočichů zde můžeme spatřit například okáče rosičkového a třeslicového, čolka horského, ještěrku živorodou, zmiji obecnou, užovku obojkovou, bramboříčka hnědého, ťuhýka obecného, rejska obecného a malého, myšici křovinnou a další...

Severně od Trhové Kamenice, v mírně zvlněné krajině v nadmořské výšce okolo 600 metrů se rozprostírá původně lesní lánová ves Rohozná. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1437 a její název údajně souvisí s výrobou rohoží z rákosu, kterého zde v okolních rybnících byl dříve dostatek. V okolí najdeme několik rybníků, z nichž Rohozenský rybník a Hubský rybník byli pro svoji jedinečnost a přírodní hodnoty zahrnuty do přírodních rezervací (PR Strádovka, PR Hubský). Zajímavostí v jsou také skalní tory (izolované skalky) nacházející se v lese severozápadně od obce. Východně od Rohozné, poblíž vrchu U Tarabky (617 m n.m.) najdeme starý kamenný kříž, u silnice mezi Rohoznou a Novou Vsí stojí pomník občanům padlým koncem 2. světové války.

Rezervaci tvoří Velký Rohozenský rybník a přilehlé vlhké a mokřadní louky s výskytem vzácných druhů rostlin. Rybník byl v nedávné minulosti necitlivě odbahněn a část deponií byla nevhodně uložena v místech vlhkých a rašelinných luk. V letech 1995 až 1998 došlo k jejich částečnému odstranění a byly vytvořeny podmínky pro přirozenou tvorbu litorálního pásma rybníka i přilehlých vodotečí.
Geologické podloží tvoří žuly nasavrckého plutonu, které místy vystupují až k povrchu v podobě izolovaných balvanů. Po vypuštění rybníka jsou vidět i rozsypová pole. Půdy jsou mělké, mírně kyselé, s vysokou hladinou podpovrchové vody.
Významné porosty v území patří k vlhkým a slatinným loukám, které místy přecházejí ve společenstva vysokých ostřic. Bohaté společenstvo hmyzu doplňují obratlovci jako bramborníček hnědý, linduška lesní a luční, rákosník zpěvný, kvíčala obecná, polák velký, lyska černá, skokan hnědý a štíhlý, ropucha obecná, ještěrka živorodá aj. Z nápadných motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový.

Rezervaci tvoří stejnojmenný rybník, který zadržuje vodu přitékající z okolních pramenů a svažitých pozemků na severu. Tyto přilehlé louky jsou vlhké, květnaté, s přechodem do rašelin a ostřicových společenstev okraje rybníka. Celé území je pozoruhodnou zoologickou a botanickou lokalitou s mnoha zvláště chráněnými druhy. Zároveň je ukázkou krajiny s typickým přechodem zátopové části rybníka přes společenstva ostřic do vlhkých a rašelinných luk. Významné hnízdiště ptactva, trdliště obojživelníků a loviště čápů.

Mezi osadami Hluboká a Polom najdeme plochý vrchol dosahující nadmořské výšky 641 m. Okolo vrcholu prochází zeleně značená cesta z Hlinska a Trhové Kamenice přes PR Polom do Horního Bradla.
Osada Hluboká vznikla pravděpodobně ve 13. století jako uhlířská ves a její jméno bylo odvozeno od umístění hluboko v lesích. V obci si můžeme prohlédnout několik původních zděných i roubených chalup, na návsi je zvonička a nabízí se odtud také pěkný výhled k severu přes údolí řeky Chrudimky.
Roku 2005 byl v Hluboké vybudován nový lyžařský vlek s osvětlením a umělým zasněžováním.

Obec Možděnice vznikla již v 15. století jako osada rolníků, lesních a rybničních dělníků. Pracovaly tu dva hamry, mlýn a pila. V Možděnicích si můžeme prohlédnout lidové stavby, které jsou součástí skanzenu Veselý Kopec. Z nich zde stojí stará kovárna, truhlářská a kolářská dílna. K dalším zajímavým objektům patří roubená škola a několik větších zemědělských usedlostí s roubenými i zděnými budovami. Obec má výjimečně dochovanou historickou zeleň.

Chráněné území leží v nadmořské výšce 533-552 m a je tvořeno mírně východně ukloněněnými vlhkými loukami rašelinného a slatinného typu s přechodovými rašeliništěmi. V minulosti byly tyto louky extenzivně obhospodařovány pastvou nebo jednosečně. Dodnes je udržována část soustavy povrchových odvodňovacích kanálků, které udržují stabilní hladinu podzemní vody. Území patří mezi botanicky nejbohatší lokality CHKO. Rostou zde například prstnatec listenatý, rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, vachta trojlistá, několik druhů ostřic, kuklík potoční, kruštík bahenní ...
Podloží je složeno ze žul a rul na přechodu mezi ohebským krystalinikem a železnohorským plutonem. Půdy jsou mělké a tvoří je zčásti organozem litická, glej litický a organozemní, v horní části svahu pak kyselé variety kambizemě typické a pseudoglejové.

Osada Rváčov je poprvé zmiňována roku 1487, založena byla o století dříve podlažickým klášterem. Roku 1790 přešla ves pod nasavrcké panství. V polovině 19. století tu žilo okolo 400 obyvatel, kteří se živili zemědělstvím a zpracováním lnu.

Nedaleko Rváčova v osadě Svatý Mikuláš stojí původně renesanční, novogoticky upravený kostel sv. Mikuláše. Na přilehlém hřbitově je k vidění unikátní sbírka litinových křížů. Osobitost tohoto celku podtrhuje několik roubených chalup v blízkosti kostela.

Svobodné Hamry, původně nazývané Hamr nad Kamenicí, vznikly v 15. století kolem železného hamru. Po zániku hutě poháněla vodní kola mlýn, olejnu, plátenickou valchu a stoupu na tříslo. V 16. století byl postaven renesanční zámeček, později upraven v pseudobarokním stylu. V 19. století se stal významným kulturním centrem a místem pobytu osobností jako např. Františka Palackého, F. L. Riegra, K. V. Raise a řady dalších. Vedle zámečku stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Lidovou architekturu reprezentuje především starobylá roubená hospoda čp. 4 a chalupa čp. 26, ve které pobývali malíři František Kaván a Gustav Macoun. Mezi hamerské rodáky patří malíři S. Nevole a G. Schulz

Obec Dřevíkov vznikla v 16. století a dodnes ji tvoří tradiční roubené a zděné domy soustředěné kolem návsi a skupina chalup "Na obci". Významným prvkem byla židovská kolonizace na počátku 18. století, která na delší dobu výrazně ovlivňovala život ve vsi. Dodnes zůstala částečně zachována původní zděná patrová zástavba v tzv. židovské uličce s objektem bývalé vinopalny a draslovny, školy a synagogy. Za vsí nalezneme dochovaný židovský hřbitov.

Osada Veselý Kopec vznikala od 16. století a byla zastávkou "Moravské cesty" s mlýnem, pekařstvím a šenkem. Dnes je známá především expozicí lidového stavitelství v přírodě. Expozice je tvořena volně rozptýlenými roubenými usedlostmi, které sem byly přeneseny zejména z oblasti Železných hor a Žďárských vrchů a názorně dokumentuje život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století.
Na Veselém Kopci bývá pořádána řada kulturních programů jako např. jarmarky, výstavy, předvádění tradičních lidových zvyků a řemesel apod...

Obec Všeradov je tvořena třemi urbanisticky samostatnými celky - Všeradov, Jasné Pole a Milesimov. První písemná zmínka o Všeradově pochází z roku 1487. Jasné Pole a Milesimov byly založeny až v 18. století. Všeradov je typickou vsí s historickým okrouhlým návesním prostorem, v jehož centru stojí vzrostlé stromy a křížek, a novější ulicovou zástavbou. Náves je lemována roubenými i zděnými staveními s archaickými stavebními prvky. Za pozornost stojí především usedlost čp. 10 s obytným domem, jehož jádro pochází ze 17. století. Je nejstarším dochovaným roubeným domem v regionu.
Milesimov byla původně dominikální vsí založenou J. V. Garettem z Millesima. V katastru obce se nachází lidová technická památka Králova Pila - roubený vodní obilní mlýn ze 14. století s pilou "jednuškou"

Na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů, při řece Chrudimce, najdeme největší město železnohorského regionu - Hlinsko.
První zmínky o Hlinsku (tehdy Hlíně) jako obci pocházejí z 11. století. Dnešní desetitisícové Hlinsko tvoří přirozené centrum pro široké okolí. Průmysl byl zastoupen tradičním hrnčířstvím a zpracováním lnu. Dnes se prosazuje průmysl elektrotechnický, mléčné výživy, zpracování koberců, kožešin a průmysl strojírenský.
Ze zajímavých staveb jistě nepřehlédnete barokní radnici z konce 18. století s později přistavenou věží a barokně přestavěný (původně gotický) kostel Narození Panny Marie s původní hranolovitou věží a hodnotným vnitřním vybavením.
Na pravém břehu Chrudimky najdeme jedinečný soubor roubených domků - Betlém. Tyto domky si zde od první poloviny 18. století stavěli drobní městští řemeslníci, později je obývali manufakturní a tovární dělníci. Část Betléma je prohlášena za rezervaci lidového stavitelství a některé objekty jsou návštěvníkům zpřístupněny.
Hlinsko je rodištěm spisovatelů Karla a Bohumila Adámka, Karla Lidického, kartografa J. Homolky a hudebního pedagoga B. Voldána. V letech 1882-1887 působil na zdejší škole Karel Václav Rais, jehož pobyt připomíná pamětní deska na budově školy.
Městem prochází vlastivědná stezka "Krajem Chrudimky", za zmínku stojí také nedaleká vodní nádrž Hamry - nejstarší na Chrudimce.
Poznávacím znakem Hlinska jsou také typicky tvarované kopce Přední a Zadní Hradiště (693 m n. m.) ve Žďárských vrších.
V okolí Hlinska je mnoho přírodních zajímavostí a pozoruhodných míst. Meandrující lesní potok v komplexu smrkových monokultur, v jehož blízkosti se vyskytuje také dřípatka horská je začleněn do PP Les Na Dolíku, další lokality - většinou mokré louky a malé vodní plochy - na vyhlášení čekají.
Široká nabídka služeb, důležitá křižovatka turistických tras, sportovní stadion, krytý plavecký bazén, zimní stadion, možnost sjezdového lyžování, autobusové a vlakové spoje, galerie, muzeum atd. To je jedna z možných charakteristik Hlinska...

V katastru obce Srní se nachází nejvyšší místo Nasavrcké vrchoviny. Tvoří jej ploché návrší dosahující nadmořské výšky 653 m. Vrchol zvýrazňuje komunikační stožár, který je viditelný ze širokého okolí. Místo je snadno dostupné po červené značce vedoucí z Hlinska do Trhové Kamenice.

Vrchol, který je často mylně uváděn jako nejvyšší bod Železných hor. Podle erudovaných geologů leží ale již ve Žďárských vrších.