Osada byla založena již v raném středověku na Liběcké zemské cestě. První písemná zmínka pochází z let 1146 - 1148, kdy Libice patřila Olomouckému biskupství. V roce 1795 byla povýšena na městys s právem pořádat trhy. Najdeme zde původně románský farní kostel sv. Jiljí připomínaný již roku 1146, který byl v 17. století přestavěn barokně. Kostel naposledy výrazněji změnil podobu v roce 1950, kdy byly z věže odstraněny neopravitelné hodiny a šindelová střecha byla nahrazena břidlicí. Hřbitov okolo kostela je zrušený, zbyly tu jen staré šlechtické náhrobky na zdi kostela, pomník padlých v 1. světové válce a starý mariánský sloup. Původně barokní zámek byl přestavěn novogoticky v 19. století a je na něm umístěna pamětní deska, připomínající zdejšího rodáka - malíře Jiřího Horníka. K zámku přiléhá park. V 19. - 20. století byla v Libici také brusírna skla. Obcí vede zeleně značená turistická stezka od vlakové zastávky v Bílku přes vrch Spálava do Modletína.

Relativně velký rybník Stavenov najdeme u řeky Doubravy, blízko osady Rochňovec. Na jeho východním okraji jsou mokřady a celá lokalita je významným biotopem pro vodní ptactvo.
Severovýchodně nad rybníkem se zvedá vrch Hradiště (480 m n. m.). Je pokryt přírodě blízkými suťovými lesy, kde místy bohatě zmlazuje jasan.

Obec v Podoubraví, uváděná již koncem 13. století, leží pod jedněmi z nejvyšších partií Železných hor. Na místě gotické tvrze tu stojí zámek ze 17. století, kde pobývali také František Ladislav Riegr a František Palacký, na jejichž počest tu vznikl památník. Zámek byl upraven v první polovině 19. století a Fr. Palacký zde napsal podstatnou část "Dějin národu českého...". Je to dvoupatrová budova s přístavbami sjednocenými empírovou fasádou. Raně barokní portál zdobí okřídlená římsa s chronogramem z roku 1702. V přízemí najdeme původní dispozice a klenby, v 1. patře nástropní štukovou výzdobu. Zámek je obklopen anglickým parkem s rybníčkem a vzácnými dřevinami, severně od zámku stojí výrazný empírový panský dům - dnešní pošta. Zdejší kostel je novorománský, evangelický.

Pod kopcem Spálava najdeme obec Lány, která se prvně připomíná roku 1556. Obci vévodí statný památný strom - lípa velkolistá. Výška lípy je 25 m, obvod kmene 720 cm a její stáří asi 500 let. Strom je ve velmi dobrém stavu, rozsáhlá dutina je zastřešena a vstupy do ní jsou kryty šindelem. V koruně je zhotoveno vázání z obručí a táhla.

Ve svahu pod nejvyššími partiemi Železných hor se v nadmořské výšce okolo 500 m rozkládá obec Lhůta - místní součást Libice nad Doubravou.
Podél obce protéká potok Barovka, který pramení u Křemenice a svým tokem vytváří hluboké údolí v hlavním hřebenu. Asi 1 km na severovýchod od Lhůty najdeme vesničku Barovice. Ta leží přibližně v půli žlutě značené cesty ze Spálavy do Vestce.

Vestec je nejvyšší vrchol Železných hor. Nabízí krásné rozhledy do širokého okolí. Na jeho vrcholu jsou kameny stébelnaté ruly jako pozůstatek průzkumu na radioaktivní suroviny, ukončeného koncem roku 1956. Deska s datem kryje někdejší šachtu. U vrcholu stojí také komunikační stožár a pro svoji relativně velkou nadmořskou výšku bývá Vestec často využíván také radioamatéry.
Pod plochým vrškem se rozkládají obce Horní a Dolní Vestec. Zde najdeme památný strom - kaštanovník setý o stáří asi 190 let.

Asi 1,5 km jihovýchodně od vrchu Vestec najdeme malou obec Slavíkov. V 16. a 17. století tu stávala tvrz a o Slavíkovcích ze Slavíkova jsou zprávy již z 15. století. Slavíkov v okolí proslul, stejně jako řada dalších míst v Železných horách, také partyzánskou činností za 2. světové války.

Na hlavním silničním tahu od Pardubic na Vysočinu musíte projet po Slatiňanech, Nasavrkách a Trhové Kamenici také malou vískou Údavy. Cestujete-li autem, ani si nevšimnete, jak malebná obec to je, a jaké krásné domky tu můžete nalézt. Pocit klidu, harmonie a souladu venkovské architektury s krajinou kazí hlavně výše zmiňovaná frekventovaná silnice rozdělující obec na dvě části.

Městečko leží na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů. Obec vznikla poměrně pozdě (první písemná zmínka je z roku 1502), a také proto tu z historických staveb nalezneme pouze hostinec s hospodářskými budovami z 18. století a stavení čp. 20 s empírově členěnou fasádou.
Osud Ždírce je spjat s cestami, což má také ve svém znaku společně s ohněm, který značí, že osada vznikla vypálením lesa. Dodnes je Ždírec významnou křižovatkou cest a pro dobré železniční i silniční spojení se nabízí jako základna pro túry po okolí. Několik km jižně od Ždírce můžeme vystoupat do hlubokých lesů Ranského Babylónu (673 m n. m.) v NPR Ransko. V nedalekém Starém Ransku stojí za zmínku klenová alej - stromořadí 154 památných stromů o vysoké krajinářské hodnotě.

Ves horského rázu v údolí Cerhovky v jihovýchodním okraji Železných hor. V Horním Studenci stojí gotický kostel sv. Václava, barokně upravený v 18. století. Dřevěná zvonice je z 2. poloviny 18. století. V Novém (Dolním) Studenci najdeme renesanční zámek ze 16. století a v něm barokní kapli sv. Michaela archanděla z konce 17. století. Pod zámkem bývala v 19. - 20. století brusírna skla.
Několik pěkných roubených stavení připomíná, jak stavěli dřívější osadníci tohoto kraje.
V okolí obce jsou naleziště zkamenělin živočichů druhohorního křídového moře, u nedalekého Vyhnálova se nalézají mokřady a rybník s vyvinutými litorálními společenstvy.

Přírodní rezervace Niva Doubravy
Přírodní rezervace zahrnující významný přírodní komplex přirozených a polopřirozených lučních a mokřadních ekosystémů v nivě řeky Doubravy. V lokalitě se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů rostlin, je i významnou ornitologickou lokalitou.

Přírodní rezervace Zlatá louka
Vnitřní část rezervace tvoří hluboké rašeliniště, které lemují vlhké louky a lužní olšiny. Podloží zde tvoří křídové sedimenty. Spodní vody obohacené o vápník pronikají do povrchového zrašelinění a tím vytvářejí specifické podmínky pro vzácný biotop. Vyskytuje se zde mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů, např. ještěrka živorodá, kruštík behenní, užovka obojková, hýl rudý, cvrčilka zelená, rejsec černý, prstnatec májový, vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá, přeslička obrovská atd.

Přírodní rezervace Mokřadlo
Přírodní rezervace vyhlášená roku 1986 na ochranu vlhkých luk a mokřadů s výskytem mnoha druhů živočichů a rostlin.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy
Přírodní rezervace vyhlášená v roce 1986 na území překrásného údolí se skalními výchozy. Důvodem vyhlášení je především ochrana hluboce zaříznutého říčního údolí s množstvím pozoruhodných geomorfologických jevů, s přirozenými a přírodě blízkými lesními společenstvy a s výskytem řady významných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Asi 5 km dlouhé údolí je úzké, lesnaté, kaňonovitého rázu a vytvořila jej řeka Doubrava ve tvrdých rulách. Začíná pod železniční stanicí v Bílku a končí u bývalého Horního Mlýna (rodiště spisovatele Ignáta Herrmanna). Z mnoha krásných míst celého údolí jsou turisticky nejatraktivnější následující: skalnatý kaňon Koryto - nejdivočejší část údolí, mohutné peřeje Velký vodopád, zbytky středověkého hradu Sokolov (Sokolohrady) s výhledem do údolí, skála Čertův stolek s vyhlídkou, dvě nepravé jeskyně - Čertova a Poustevna, tůňka u Veselé skály a Mikšova jáma. Celým údolím je vedena naučná stezka Údolím Doubravy, která je opatřena informačními panely.

Přírodní památka Písník u Sokolovce
Opuštěná pískovna a okolí s bohatým nalezištěm rosnatky okrouhlolisté. Refugium pro rozmnožování obojživelníků.

Nedaleko skalnatého Údolí Doubravy najdeme město Chotěboř. Neleží sice již v Železných horách, ale je s nimi úzce spjato. Obec byla poprvé připomínána roku 1265, roku 1331 byla Chotěboři udělena Janem Lucemburským městská práva. V 15. století zde bylo upáleno asi 300 husitů, což od roku 1929 připomíná pomníček v zahradě městské elektrárny. Nejvýznamější památkou Chotěboře je zámek. Raně barokní stavba stojí na místě gotické tvrze ze 14. století. Chotěbořský zámek nechal v letech 1701 - 1702 vystavět hrabě Vilém Leopold Kinský. Současně se zámkem vznikla také zámecká kaple Nejsvětější Trojice. Zámek je jednopatrovou čtyřkřídlou obdélníkovou budovou převážně raně barokního stylu s arkádovým nádvořím zdobeným pilastry a terasou s dvouramenným schodištěm vedoucím do rozsáhlého anglického parku. Od roku 1952 je zámek sídlem Městského muzea v Chotěboři.
Z církevních památek v Chotěboři kromě zámecké kaple najdeme také původně románský, novogoticky přestavěný kostel sv. Jakuba Většího, kapli Povýšení sv. Kříže z 19. století a kapli sv. Anny z roku 1902. Uvnitř obdélníkového náměstí stojí pískovcový mariánský sloup, u vchodu do zámeckého parku socha sv. Jana Nepomuckého. Dále v Chotěboři najdeme pomník padlým v 1. světové válce a sochu Ignáta Herrmana. Náměstí lemuje řada architektonicky zajímavých staveb, z nichž nejvýznamější je stará, barokně upravená radnice s přistavenou věží, další zajímavé stavby se skrývají i mimo náměstí ... Kromě historicky zajímavých staveb můžeme ve městě využít široké spektrum služeb, železniční a autobusové spoje, sportoviště včetně lyžařského vleku atd. Okolí Chotěboře přímo láká k výletům ať už do skal k Doubravě nebo na přilehlé kopce...