Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory

Rezervace leží v blízkosti města Třemošnice na ploše 338 ha v nadmořské výšce 328 - 559 metrů. Jedná se o jednu z nejkrásnějších a nejcennějších oblastí Železných hor po stránce krajinářské, geologické, botanické i zoologické. Vyskytují se zde rozsáhlé původní bukové porosty, zbytkové reliktní bory na skalkách a olšiny podél vodních toků. Smrkové monokultury sem zasahují jen malou částí. Zajímavostí jsou dvě velké rokle - Hedvikovská a Lovětínská s převýšením okolo 200 metrů. Potoky, které jimi protékají vytvářejí zejména v zimě při mrazu nádhernou podívanou, v létě potom vyniká jejich dravý tok. Časté jsou mlhavé proudy stoupající Lovětínskou roklí, které pomáhají tomuto útvaru navodit horský ráz. Na svazích roklí jsou vidět četné povrchové útvary vzniklé erozí, mrazovým zvětráváním a svahovými pohyby. Jsou to mrazové sruby, skalní stěny a suťová pole.
Celá oblast se vyznačuje také pestrostí druhového společenstva organismů. Ze vzácnějších živočichů zde můžete spatřit otakárka fenyklového, mloka skvrnitého, čolka velkého a horského, skokana štíhlého a raka říčního. Z ptáků zde pobývají například výr velký, kalous ušatý, vzácněji čáp černý, linduška lesní, skřivan lesní, vidět můžete také jestřába lesního. U Zlatého potoka loví a hnízdí konipas horský a skorec vodní. Za zmínku stojí také zimoviště letounů, kde se vyskytuje netopýr vodní, netopýr velký, netopýr černý a netopýr ušatý.
K zajímavým rostlinným druhům v rezervaci patří jednak horské druhy vyskytující se v hluboce zaříznutém údolí (např. růže převislá, kerblík lesklý, vranec jedlový) a jednak druhy rostoucí na suťových svazích (např. pitulník horský, kopytník evropský, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý, puchýřník křehký). V ústí Lovětínské rokle se vyskytuje česnek medvědí a na obnažených skalkách sleziník severní, routučka a červený, rozchodník ostrý a osladič obecný. Na jižně orientovaných bezlesých svazích rostou také teplomilná společenstva s druhy jako například tolita lékařská, kostřava sivá, divizna knotovitá a mnohými dalšími.
Je zřejmé, že celá rezervace stojí za prohlídku. Také proto vedou oběma roklemi turistické trasy, které umožňují poznat aspoň část těchto přírodních krás.


Přírodní rezervace Hubský
Rezervaci tvoří stejnojmenný rybník, který zadržuje vodu přitékající z okolních pramenů a svažitých pozemků na severu. Tyto přilehlé louky jsou vlhké, květnaté, s přechodem do rašelin a ostřicových společenstev okraje rybníka. Celé území je pozoruhodnou zoologickou a botanickou lokalitou s mnoha zvláště chráněnými druhy. Zároveň je ukázkou krajiny s typickým přechodem zátopové části rybníka přes společenstva ostřic do vlhkých a rašelinných luk.
Významné hnízdiště ptactva, trdliště obojživelníků a loviště čápů.


Přírodní rezervace Krkanka

V úseku mezi Křižanovickou a Práčovskou přehradou vytvořila řeka Chrudimka v žulových horninách nasavrckého masivu hluboké údolí, které bylo pro svoji jedinečnost postupně začleňeno do dvou vyhlášených přírodních rezervací - PR Krkanka a PR Strádovské peklo. Krkanka je strmé skalní údolí Chrudimky s přirozenými lesními společenstvy a s bohatým výskytem velké škály rostlin a živočichů. V řece s kamenitým řečištěm lze spatřit množství zajímavých vodních organismů, najdeme zde také 3 metry vysoký vodopád při ústí potoka do Chrudimky. Údolí je přístupné zejména z pravého břehu po zelené a modré turistické trase.




Přírodní rezervace Maršálka

Posláním přírodní rezervace Maršálka, která se nachází poblíž Chloumku a Barovic, je ochrana dobře zachovalých vlhkých rašelinných luk s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.


Přírodní rezervace Mokřadlo
Rezervace je v místech bývalého rybníka v ploché údolní nivě Cerhovky. V dnešní době slouží i jako poldr pro zachycení přívalových vod, což však nemá negativní vliv na cenná geobotanická společenstva, patřící k mokřadním typům. Součástí území je i četný výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.
Geologické podloží je tvořeno křídovými usazeninami druhohorního moře, patřící výběžku Dlouhé meze. Půdy jsou neutrální až mírně zásadité, místy hluboké, při toku Cerhovky s náplavy.
Území zaujímá z části vodní hladina. Zbytek tvoří porosty vysokých ostřic, částečně rákosiny a olšové porosty. Na východním okraji je zachovalá krátkostébelná ostřicová slatinná louka.
Živočichy zastupují typické druhy mokřadů a vodních ploch jako je užovka obojková, ještěrka živorodá, čírka obecná, moták pochop, chřástal vodní, ledňáček říční, bramborníček hnědý, hýl rudý, moudivláček lužní.


Přírodní rezervace Oheb

Svahy okolo zříceniny Oheb patří do stejnojmenné přírodní rezervace. Najdeme zde suťový les patřící k jilmovým bučinám s pestrým bylinným podrostem a bohatým výskytem měkkýšů. Mezi vzácné druhy vyskytující se v rezervaci patří slimáček horský, vřetenatka rovnoústá, závornatka křížatá, zuboústka sametová aj. Na jižních svazích hnízdil ještě roku 1945 sokol stěhovavý, dnes je zde k vidění poštolka obecná, vrána šedá a výjimečně výr velký a holub doupňák. Podloží je tvořeno rulami Ohebského krystalinika.



Přírodní rezervace Polom

Již koncem 19. století se objevila v lesním hospodářském plánu zmínka o vyloučení pravidelné hospodářské činnosti v části lesa, aby mohl být porost ponechán vlastnímu osudu.
To byl počátek dnešní přírodní rezervace Polom, která uchovává ukázku původního pralesového charakteru lesa v Železných horách. Tato unikátní lokalita se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od Horního Bradla v nadmořské výšce 530 - 620 m n. m. a je jednou z nejvzácnějších ve zdejší CHKO. Jelikož se jedná pouze o fragment původní přírody, v současnosti je nutné chránit oblast před nálety smrku a ochraňovat původní listnaté druhy dřevin. Prales má dvě části - Velký Polom (15,56 ha) a Malý Polom (2,27 ha) a v jeho dnešním složení je na ústupu jedle a zmlazuje se buk a javor klen. Jedna z největších jedlí - "Stará královna" vysoká 46 m při obvodu kmene 580 cm uschla a roku 1903 byla skácena ve stáří přes 300 let. V pralese se také vyskytuje mnoho zajímavých, často již i vzácných druhů hub, rostlin a živočichů, kteří si rozhodně zaslouží šetrnost ze strany návštěvníků - Velkým Polomem totiž prochází zeleně značená turistická trasa z Horního Bradla do Trhové Kamenice.



Přírodní rezervace Spálava

Tato rezervace, jak již název napovídá, se nachází v bezprostředním okolí vrcholu, respektive obce Spálava na ploše bezmála 29 hektarů. Předmětem ochrany zde jsou společenstva květnatých a acidofilních bučin, prameništních jasenin a na ně vázané druhy živočichů (např. ropucha obecná, krahujec obecný, jestřáb lesní, holub doupňák, lejsek malý, výr velký).


Přírodní rezervace Strádovka
Rezervaci tvoří Velký Rohozenský rybník a přilehlé vlhké a mokřadní louky s výskytem vzácných druhů rostlin. Rybník byl v nedávné minulosti necitlivě odbahněn a část deponií byla nevhodně uložena v místech vlhkých a rašelinných luk. V letech 1995 až 1998 došlo k jejich částečnému odstranění a byly vytvořeny podmínky pro přirozenou tvorbu litorálního pásma rybníka i přilehlých vodotečí.
Geologické podloží tvoří žuly nasavrckého plutonu, které místy vystupují až k povrchu v podobě izolovaných balvanů. Po vypuštění rybníka jsou vidět i rozsypová pole. Půdy jsou mělké, mírně kyselé, s vysokou hladinou podpovrchové vody.
Významné porosty v území patří k vlhkým a slatinným loukám, které místy přecházejí ve společenstva vysokých ostřic. Bohaté společenstvo hmyzu doplňují obratlovci jako bramborníček hnědý, linduška lesní a luční, rákosník zpěvný, kvíčala obecná, polák velký, lyska černá, skokan hnědý a štíhlý, ropucha obecná, ještěrka živorodá aj. Z nápadných motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový.


Přírodní rezervace Strádovské peklo
Jedná se o pokračování skalnatého údolí táhnoucího se od Křižanovické přehrady. Rezervaci tvoří kaňon řeky Chrudimky a přilehlých přítoků. Území je charakteristické mnoha geomorfologickými jevy a zbytky přírodě blízkých lesních společenstev, na které je vázán výskyt mnoha ohrožených druhů organismů.
Geologické podloží tvoří horniny Nasavrckého plutonu, především žuly a malý zbytek gabra. Tvrdé horniny tak podnítily vznik mnoha geomorfologických útvarů. Půdy jsou mělké, slabě kyselé.
Lesní porosty tvoří suťové habrové javořiny a suťové lesy na extrémních stanovištích tvořené borovicí lesní, bukem lesním, javorem klenem a často jedlí bělokorou. V údolní nivě je vyvinuto společenstvo ptačincových olšin.
Bylinný podrost je značně narušen chovem mufloní zvěře. V plánu péče je zakotvena ochrana náletu a dosadba původních dřevin. Zároveň se předpokládá usměrnění chovu zvěře a jejího početního stavu.
Mnoho geomorfologických útvarů zde ještě doplňuje zřícenina hradu Strádov na vysokém skalním výchozu. Hrad byl založen ve 14. století a do 15. století byl středem panství, od 16. stoleví je však pustý a neobydlený. Z nevelkého vnitřního hradu je zachován zejména severní oblouk hradby a zbytky obdélné věže v čele, z paláce na západní straně jen stopy základů. Mohutný příkop jej odděluje od rozlehlého předhradí s velkou skalní cisternou a klenutým sklípkem. Od plošiny je oddělen dalším příkopem; další příkop a val před ním, budovaný snad za husitských válek, zůstal nedokončen.
Území PR Strádovské peklo je součástí Slavické obory, která byla založena již ve 2. polovině 18. století knížetem Auerspergem. Obora v současnosti zabírá plochu 680 ha a kromě jelení a mufloní zvěře tu najdeme i kaštanové aleje, jedlé kaštany, duby a několik výjimečných exemplářů smrku.


Přírodní rezervace Svatomariánské údolí
Tato rezervace se nachází západně od obce Libice nad Doubravou. Důvodem pro ochranu území je zachovalé, přirozeně se utvářející koryto řeky Doubravy a výskyt dobře zachovalých lužních jasanových olšin v navazující nivě. V olšinách zde lze v jarních měsících obdivovat bohaté porosty bledule jarní, svou opojnou vůní překvapí návštěvníky území měsíčnice vytrvalá, meandrující koryto řeky Doubravy, kde se střídají hluboké tůně s peřejnatými úseky, je domovem drobné a vzácné ryby vranky obecné V kolmých březích zde pravidelně hnízdí i klenot ptačí říše ledňáček říční.


Přírodní rezervace Údolí Doubravy
Přírodní rezervace vyhlášená v roce 1986 na území překrásného údolí se skalními výchozy. Důvodem vyhlášení je především ochrana hluboce zaříznutého říčního údolí s množstvím pozoruhodných geomorfologických jevů, s přirozenými a přírodě blízkými lesními společenstvy a s výskytem řady významných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Asi 5 km dlouhé údolí je úzké, lesnaté, kaňonovitého rázu a vytvořila jej řeka Doubrava ve tvrdých rulách. Začíná pod železniční stanicí v Bílku a končí u bývalého Horního Mlýna (rodiště spisovatele Ignáta Herrmanna). Z mnoha krásných míst celého údolí jsou turisticky nejatraktivnější následující: skalnatý kaňon Koryto - nejdivočejší část údolí, mohutné peřeje Velký vodopád, zbytky středověkého hradu Sokolov (Sokolohrady) s výhledem do údolí, skála Čertův stolek s vyhlídkou, dvě nepravé jeskyně - Čertova a Poustevna, tůňka u Veselé skály a Mikšova jáma. Celým údolím je vedena naučná stezka Údolím Doubravy, která je opatřena informačními panely.


Přírodní rezervace Vápenice

Tato přírodní rezervace u Bojanova zaujímá plochu témeř 43 ha, z toho většinu tvoří lesní půda.
Důvodem ochrany je zachování přirozených lesních společenstev bučin a dubohabřin místy pralesovitého charakteru na svazích nad řekou Chrudimkou.


Přírodní rezervace Zlatá louka
Vnitřní část rezervace tvoří hluboké rašeliniště, které lemují vlhké louky a lužní olšiny. Podloží zde tvoří křídové sedimenty. Spodní vody obohacené o vápník pronikají do povrchového zrašelinění a tím vytvářejí specifické podmínky pro vzácný biotop. Vyskytuje se zde mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů, např. ještěrka živorodá, kruštík behenní, užovka obojková, hýl rudý, cvrčilka zelená, rejsec černý, prstnatec májový, vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá, přeslička obrovská atd.


Přírodní rezervace Zubří

Na jižním svahu zuberského kopce je od roku 1990 vyhlášena přírodní rezervace Zubří. Jejím posláním je pomoci chránit smilkové a bezkolencové louky a přechodová rašeliniště, které bývaly dříve běžnou součástí krajiny. Na bohatý bylinný porost jsou vázány mnohé živočišné druhy. Území je ukázkou krajiny s rozptýlenou zelení a s prvky extenzivního hospodaření.
Podloží je značně pestré. Území leží na styku ohebského krystalinika, tvořeného rulami, a železnohorského plutonu, tvořeného žulami. Horniny a svahová expozice podnítily vznik mělkých chudých půd. V okolí mnoha pramenišť vznikla izolovaná rašeliniště a gleje.
Z rostlin se zde vyskytují například tolije bahenní, kruštík bahenní, řada druhů ostřic, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, rostlinné druhy přechodových rašelinišť, a mnoho dalších...
Z živočichů zde můžeme spatřit například okáče rosičkového a třeslicového, čolka horského, ještěrku živorodou, zmiji obecnou, užovku obojkovou, bramboříčka hnědého, ťuhýka obecného, rejska obecného a malého, myšici křovinnou a další...


Přírodní památka Boušovka
Tuto přírodní památku tvoří rybník, ležící na náhorní rovině Slavické obory v nadmořské výšce 373 m. Přítok vody do rybníka zajišťují drobné lesní toky a srážková voda. Okrajové části rybníka jsou porostlé mokřadními typy společenstev, hladina je pokryta porosty růžové formy leknínu a dalších druhů vodních makrofyt. Kromě leknínu bílého (v růžové formě) zde roste také například stulík žlutý, bublinatka jižní, blatouch bahenní ... Z živočichů stojí za zvláštní pozornost výskyt osmi druhů vážek, skokana skřehotavého a štíhlého, čolka obecného a ondatry pižmové. Podloží je tvořeno žulami železnohorského plutonu krytými mělkými glejovými půdami.


Přírodní památka Buchtovka
Chráněné území leží v nadmořské výšce 533-552 m a je tvořeno mírně východně ukloněněnými vlhkými loukami rašelinného a slatinného typu s přechodovými rašeliništěmi. V minulosti byly tyto louky extenzivně obhospodařovány pastvou nebo jednosečně. Dodnes je udržována část soustavy povrchových odvodňovacích kanálků, které udržují stabilní hladinu podzemní vody. Území patří mezi botanicky nejbohatší lokality CHKO. Rostou zde například prstnatec listenatý, rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, vachta trojlistá, několik druhů ostřic, kuklík potoční, kruštík bahenní ... Podloží je složeno ze žul a rul na přechodu mezi ohebským krystalinikem a železnohorským plutonem. Půdy jsou mělké a tvoří je zčásti organozem litická, glej litický a organozemní, v horní části svahu pak kyselé variety kambizemě typické a pseudoglejové.


Přírodní památka Chuchelská stráň
Tato přírodní památka zahrnuje opukovou stráň s teplomilnými travinnými společenstvy, zejména svazu Bromion erecti s převládající válečkou, ovsíkem, křoviny svazu Prunion spinosae.


Přírodní památka Kaštanka
Sad kaštanovníku jedlého, který byl postupně vysazován od roku 1776 dodnes. Nejstarší exempláře pocházejí z původní výsadby. Postupně se zde rozšířila i specifická mykoflóra. Nejmohutnější kaštan, zv. Kněžák, má obvod kmene 480 cm, místo původně vysazených 24 stromů můžeme v současnosti v sadu najdít 110 stromů...


Přírodní památka Na obůrce
Tuto přírodní památku najdeme nedaleko třemošnického zámku. Jedná se o prameniště, kde se vyskytuje reliktní plž praménka rakouská, která je vázána na čisté vody se stabilní teplotou a několik ohrožených druhů rostlin.
Podloží lokality tvoří svrchnokřídové sedimenty, které nasedají na tvrdý podklad ohebského krystalinika. Na piklinách se objevují pramenné vývěry. Území i jeho okolí patří mezi sesuvná místa na západním hřbetu Železných hor.


Přírodní památka Na skalách
Tato přírodní památka je důležitou geologickou lokalitou - je zde zachován projev mořské transgrese z doby druhohorního křídového moře. Na křemencové podloží, které je ordovického prvohorního stáří, zde nasedají křídové cenomanské pískovce. Rozhraní těchto dvou geologických epoch vzdálených od sebe asi 200 milionů let je zde velmi ostré a dobře patrné. V křemencovém lůmku na severovýchodním okraji můžeme vidět valouny křemene opracované příbojem svrchnokřídového moře. V těchto místech bylo totiž mořské pobřeží.
V současnosti je lokalita porostlá nálety dřevin s převahou původních druhů. Pozůstatkem po pasteveckém hospodaření jsou mohutné exempláře jalovce obecného.


Přírodní památka Písník u Sokolovce
Ploché dno pískovny z části zaplněné vodou, z části zarostlé rašeliníkem a jinými mechy, s ohroženými a vzácnými druhy živočichů, vázaných na porosty nižších rostlin. Je to jediná trvalá vodní plocha na náhorní rovině porostlé kulturními smrčinami. Slouží i jako napajedlo hlavně pro ptáky. Předmětem ochrany jsou zejména porosty rosnatky okrouhlolisté.


Přírodní památka Polánka
Území je tvořeno z části suchou loučkou, z části smíšeným lesem s typickými druhy hajní květeny v podrostu. Místo je jedinou lokalitou s výskytem prstnatce bezového v Železných horách, rostou zde však i prstnatec májový, konvalinka vonná a vítod obecný.


Přírodní památka Upolíny u Trhové Kamenice
Předmětem ochrany jsou vlhké rašelinné a pcháčové louky a vysokobylinná společenstva v nivě potoka, na výše položených místech se vyskytují suché louky. V minulosti byl na severní straně území proveden pokus o částečné odvodnění a následné zalesnění lokality.
Geologické podloží tvoří žuly nasavrckého plutonu. Svrchním horizontem jsou zrašelinělé půdy, na okraji protékajícího potoka jsou uloženy eluviální náplavy.
K zajímavým rostlinným druhům patří vrba borůvkovitá, která se zde vyskytuje na jednom ze dvou známých míst v České republice, oměj pestrý, zábělník bahenní, vrbovka bahenní, upolín nejvyšší, suchopýr úzkolistý.
Z obratlovců se můžeme setkat s druhy jako mihule potoční, skokan hnědý, bramborníček hnědý.


Přírodní památka V koutech
Přírodní památka vyhlášená již roku 1949. Mělký rybníček se společenstvy mokřadních a vlhkomilných druhů rostlin. Okraj lemují olšiny a vrbiny s příměsí dalších druhů dřevin. Rostlinná skladba byla značně pozměněna po vnosu naplavenin při rekultivaci sousedních pozemků v osmdesátých letech dvacátého století. Pro živočichy je území významným nalezištěm potravy, rozmnožují se tu vodní a mokřadní druhy.
Z rostlin vyskytujících se v této chráněné lokalitě stojí za pozornost zejména ďáblík bahenní, z živočichů tu můžeme najít také čolka horského, který se tu i rozmnožuje.


Přírodní památka Vršovská olšina
Tuto přírodní památku najdeme severozápadně od Vršova v nadmořské výšce 558 - 588 m. Předmětem ochrany je olšina s vtroušeným smrkem a mnoha prameništi a s hojným výskytem bledule jarní.
Území leží na rozhraní ohebského krystalinika a žul železnohorského plutonu s vklíněným ostrůvkem gabra.

Maloplošná chráněná území v Železných horách nacházející se mimo území CHKO Železné hory:


Přírodní rezervace Hluboký
Druhý největší rybník Libáňské soustavy obklopený borovými porosty na severu a rašelinnými loukami na jihu, na jehož hrázi rostou mohutné duby. Součástí rezervace je podmáčená olšina na západním břehu. Rybník leží stranou osídlení, umožňuje proto klidné hnízdění vodního ptactva a slouží jako zastávka na tahových cestách. V poměrně čisté vodě se rozmnožují obojživelníci.


Přírodní památka Farář
Chráněné území bylo původně vyhlášeno k ochraně naleziště kotvice plovoucí. Její existence po vyhrnutí rybníka nebyla potvrzena. Stráně nad rybníkem jsou unikátní geologickou lokalitou (slepence s jílovitými pískovci s uhelnými proplástky a vlastní kvádrové pískovce).


Přírodní památka Hrobka
Zarůstající lesostepní opukové stráně s teplomilnou květenou. Původně bezlesá pastvina na jižně orientovaném svahu, jejíž porosty získaly díky opukovému podkladu a spásání výrazně stepní charakter. Později byla západní část zalesněna.
Z teplomilných druhů zde rostou bělozářka větvitá, orlíček obecný, prvosenka jarní, hvozdík kartouzek, jetel alpínský, vzácně lilie zlatohlávek.


Přírodní památka Mlýnský rybník a rybník Rohlík
Rybníky s mokřady u jihovýchodního okraje obce Trhová Kamenice. Vodní společenstva rybníka s navazujícími mokřady, břehovými porosty a vlhkými loukami údolní nivy představují zachovalý biotop řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Podložím údolní nivy Chrudimky s přítokem Chobotovského potoka a Mlýnským rybníkem v geomorfologickém okrsku Kameničské vrchoviny je budováno všeradovským subvulkanicko-granitovým komplexem hornin s albitickými granity a porfyry železnohorského plutonu. Na aluviálních písčitohlinitých sedimentech jsou vytvořeny hydromorfní půdy - pseudogleje až gleje - na rybníce zbahnělé. Území bylo počátkem 15. století ovlivněno založením rybniční soustavy, rybník Rohlík později zanikl. Dlouhodobou absencí obhospodařování podmáčených luk v údolní nivě došlo k jejich nežádoucím sukcesím změnám a rozšíření dřevinných náletů. Podle plánu péče může být Mlýnský rybní extenzívně rybochovně využíván, okolní mokřady a břehové porosty jsou ponechávány bez zásahu. Na sklízení, při vyčlenění periodicky zavodňovaných prohlubní ke zřízení tůněk pro obojživelníky. Pro ucelení ochrany údolní nivy se soustavou rybníků je navrženo sloučení s navazující přírodní památkou Zadní rybník. Území je součásti nadregionálního biocentra územního systému ekologické stability a okrajově je zpřístupněno naučnou stezkou Krajem Chrudimky.


Přírodní památka Skalka u Sovolusk
V těsné blízkosti obce Sovolusky je přírodní památka Skalka u Sovolusk, vyhlášená roku 1978. Předmětem ochrany je profil polštářových spilitových láv pravděpodobně proterozoického stáří v odkryvu malého lomu uprostřed polních kultur. Opuštěný lom a okolní skalky jsou zarostlé spontánně vzniklými porosty charakteru habřiny. V bylinném patře převažují teplomilné druhy rostlin jako např. bukvice lékařská, ostřice chlumní, smldník jelení, mochna šedavá a další. Z živočichů zde žije početná populace ještěrky obecné. Hnízdí zde také ťuhýk obecný, sedmihlásek hajní, pěnice pokřovní a hrdlička divoká.


Přírodní památka Zadní rybník
Rybník s okolními mokřady asi 800 m jihovýchodně od obce Trhová Kamenice. Soubor vodních a mokřadních společenstev rybníka a údolní nivy s dřevinnými porosty je biotopem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Údolní niva Chrudimky s pravostranným přítokem Chobotovského potoka a Zadním rybníkem v geomorfologickém okrsku Kameničské vrchoviny vznikla na podloží všeradovského subvulkanicko-granitového komplexu hornin s albitickými granity a porfyry železnohorského plutonu. Na aluviálních písčitohlinitých sedimentech jsou vytvořeny pseudogleje až gleje, na rybníce zbahnělé. Svah s pomístnými výchozy hornin nad rybníkem pokrývají kyselé kambizemě. Dřívější louky v údolní nivě za rybníkem byly v minulosti nevýhodně zalesněny převážně olší, s příměsí jasanu, javoru a lípy, jež na vyvýšeninách doplňují starší náletové skupinky borovice, smrku, břízy a osiky. Mezernatý porost zalesněné údolní nivy je ponecháván přirozenému vývoji do podoby lužních porostů vyšších poloh. V borovém porostu ve svahu nad rybníkem je plánována postupná obnova přirozené dřevinné skladby, při zachování kulisy starého porostu u vodní plochy.