Se stavbou dráhy se začalo v pondělí 27. března 1882. Trať byla stavěna se dvěma zakončeními. Hlavní z Přelouče do Vápenného Podola a odbočující ze stanice Tasovice do Prachovic. Bylo třeba vykonat velké terénní úpravy, zejména v podhůří Železných hor. Stavitelům nepřálo počasí a vytrvalé deště způsobily několik sesuvů půdy. Přesto však stavba postupovala velmi rychle. Již v první polovině srpna 1882 byly téměř všechny stavby hotové. Trať je charakteristická svým velkým stoupáním. U Kostelce dosahuje stoupání až 35 promile. Dne 25. srpna 1882 vyjel slavnostní vlak. Zatím však jen do Heřmanova Městce. Do Vápenného Podola dorazil slavnostní vlak až 25. září 1882. Přesto nebylo ještě vše hotovo. Následovaly dokončovací práce a pravidelný provoz byl zahájen 18. října 1882.

 V prvních letech jezdily jen dva páry osobních vlaků. První změnu přináší napojení dráhy do Chrudimi v Heřmanově Městci roku 1899. Původní městecká stanice sestávající ze tří kolejí byla značně rozšířena a chrudimská dráha zde postavila svoji výtopnu pro jednu lokomotivu. Osobní doprava však fungovala pouze do Vápenného Podola. Do Prachovic jezdily jen nákladní vlaky a pravidelná osobní doprava začala až od roku 1920. Následovaly běžné dny provozu. Od 1.8.1920 byla v celé trati zavedena vlaková pošta. Nejprve na trati do Chrudimi. o sedm let později do Přelouče. Několikrát byl na přetřesu projekt, který by propojil trať z Prachovic do Třemošnice. První úvahy jsou již z 80. let devatenáctého století. I za dob první republiky se o tom vážně uvažovalo. Velká naděje vznikla při budování olbřímí cementárny v Prachovicích, ale ani jedna se nesplnila. Po osvobození se život na lokálce opět probouzí. Nyní už však není hlavní větev do Vápenného Podola, ale do Prachovic. S tím byla spojena i generální přestavba Heřmanova Městce v roce 1952. Stanice byla rozšířena a prodloužena. Byla postavena výtažná kolej směrem ke Kostelci. Přestavba trvala až do roku 1957. V šedesátých letech začíná rozjíždět mamutí výrobu prachovická cementárna. To klade zvýšené nároky na lokomotivy a železniční trať. V roce 1974 došlo k rozhodnutí o dalším rozšíření cementárny a k zahájení výstavby. V roce 1978 proběhla připravovaná modernizace tratě s namontováním, ale zatím nezapojením přejezdových zabezpečovacích zařízení.

Téměř nulová nákladní doprava, havarijní stav svršku a náročné sklonové poměry a dále i rozhodnutí vlády o restrukturalizaci železniční sítě vedly k zastavení dopravy na úseku Tasovice – Vápenný Podol. Poslední vlak, vedený mot. vozem M 131.1163, odjel dne 14. ledna 1977. V roce 1980 byla trať v délce 2 km vytrhána a výhybka v Tasovicích zrušena. Provoz zahajovaly lokomotivy pozdější řady ČSD 400.0. Na trati se vystřídaly i lokomotivy 310.0 a 422.0. Za první republiky dochází k občasnému nasazování řady 434.2 a poválečné období uzavírají řady 524.0 a 524.1. Parní provoz na trati skončil v roce 1972. Motorizace započala zajížděním chrudimského vozu M 220.201 z Chrudimi od října 1928. Nasazeny byly později i vozy řady M 130.1. Motorové lokomotivy byly na lokálce zkoušeny již v 50. letech. Nejprve maďarské řady T 455.0, které se neosvědčily. Motorizace nákladní dopravy začíná až v roce 1966. Nejprve s řadou T 444.02, po té přistupuje i T 435.0, T 458.1 a dnes již legendární řada T 478.2 (751 3), která jezdí na trati dodnes. Zkoušky probíhaly i se šestinápravovými lokomotivami tuzemské a sovětské provenience. Lokomotivy však ničily koleje a často vykolejovaly.

Pozůstaky odbočné větve nejsou velké. Stále stojí domek u bývalé odbočky, klenutý mostek tamtéž a dále je dochován velmi zarostlý násep se stoupáním 35 promile. Výpravní budova v Podole slouží jako rodinný dům.

Odbočka Tasovice - 1890	Odbočka Tasovice - 2003	Tasovice - 2003
Tasovice - 2003	Tasovice - 2003	Tasovice - 2003
Vápenný Podol - 1977	Nádraží Váp. Podol - 1997